Co je to vlastně bludný balvan?
Bludný, neboli eratický balvan je označení balvanů, které svým horninovým složením nepochází z krajiny ve které se nacházejí, a jsou větší než 25 cm. Někdy se jedná až o obrovské horninové bloky. Menší horninové částice se odborně nazývají souvky. Bludné balvany jsou důležitými ukazateli původu a cesty ledovce během čtvrtohorních ledových dob, kdy jako součást jejich morén zbyly po jejich odtáni.
Bludné balvany nacházející se ve střední Evropě mají původ většinou ve Fennoskandii, tedy Skandinávii, Baltském moři a Finsku. Převážná část balvanů žul, rul a pískovců má červenou nebo růžovou barvu. Kromě balvanů, které urazily stovky až tisíce kilometrů, nacházíme i balvany blízkého původu, které v ledovci urazily jen několik kilometrů. Z nich jsou nejčastější a nejnápadnější čediče.
Bludné balvany v Česku
Bludné balvany najdeme ve Slezsku a na severní Moravě od Javornického výběžku po Ostravsko a Těšínsko a v severních Čechách ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku. V Ostravské pánvi měl ledovec na našem území největší tloušťku, která dosahovala až tři sta metrů. Protože schopnost ledovce unášet balvany se snižuje se vzdáleností od centra a hlavně tím, když ledovec musí stoupat do svahu a do vyšších výšek, nacházejí se největší bludné balvany dosahující délky až 3,5 metru a váhy téměř až 17 tun na Ostravsku v relativně nízkých nadmořských výškách.
Využití bludných balvanů
Lidé nalézali největší balvany i spoustu menších na povrchu již v dávných dobách. Využívali je ke stavbě hradů a hradeb, kostelů, dlažebních kostek, památníků, hraničních kamenů nebo i pro výrobu dělových koulí. Větší balvany se staly pohanskými kultovními místy. V posledních staletích a desetiletích se jich mnoho dostalo na povrch z hloubky při stavbách a při těžbě v štěrkopískovnách.
Ostrava a její bludné balvany
Ostrava se může pyšnit nejen největším počtem bludných balvanů v zemi, přístupných je zde celkem sedmadvacet lokalit bludných balvanů, ale najdeme zde navíc největší známý bludný balvan v Česku, druhý největší balvan v republice, který je zároveň bludný balvan s nejdelší osou v ČR a také největší sedimentární balvanem u nás.
Největší bludný balvan v Česku
Největší bludný balvan v České republice žulového původu je umístěn na podstavci z betonu před jižní bránou do hutního podniku Liberty Ostrava, u konečné zastávky tramvaje ve čtvrti Kunčice.
Byl vykopán z hloubky 6,5 metru v roce 1954 při stavbě Nové huti. Měří 320 x 250 x 155 cm, jeho odhadnutý objem má 7 m³ a váží kolem 18. tun.
Z Fennoskandie ho k nám ve čtvrtohorách sesunul pevninský ledovec, který urazil cestu až 1500 km.
Pro svou unikátnost je od roku 1990 vyhlášen přírodní památkou. Protože popílek z místních továren má negativní vliv na jeho povrch, je každých pět let či dříve šetrně čištěn, aby opět vynikla jeho šedorůžová barva. 
Porubský bludný balvan
Druhý největší balvan v republice a zároveň bludný balvan s nejdelší osou v ČR byl vytáhnut v roce 1928 z koryta potoka v místech zvaných "V dolech" v Porubě.
Hrubozrnný růžový porfyrický granit s černými skvrnami tmavých minerálů dosahuje rozměrů 3,70 × 1,70 × 1,20 m a jeho hmotnost činí zhruba 10,8 tuny. Nachází se na podstavci u památníku obětem válek ve Vřesinské ulici nedaleko tramvajové zastávky Vřesinská v Ostravě-Porubě. V roce 1990 byl prohlášen za přírodní památku.
Pustkovecký bludný balvan
Největší bludný balvan ze sedimentární horniny v České republice najdeme v parku před kostelem svatého Cyrila a Metoděje na Pustkovecké ulici v Ostravě - Pustkovci. V roce 2002 byl zde instalován k oslavě 625 let založení obce Pustkovec. Bludný balvan o rozměrech 2,6x2,4x0,7 m ze středozrného až hrubozrnného křemenného pískovce se na naše území dostal pravděpodobně z Polska. Zvláštností kamene jsou jamky na jeho povrchu.
Výškovický bludný balvan
Bludný balvan z křemence je umístěn na zděném podstavci z kamenů v parku na ulici 29 dubna ve Výškovicích V blízkosti autobusové a tramvajové zastávky 29. dubna.. Nalezen byl v roce 1969 u lesní cesty severozápadně od obce Hrabyně v okrese Opava. 
Zábřežský bludný balvan
Menší bludný balvan skládající se ze žuly najdeme poblíž kostela Navštívení Panny Marie v Mičanově sadu v Ostravě-Zábřehu. Nedaleko zastávky Karpatská Nalezen byl v roce 1928 v korytě potoka Zápřežka u ústí do řeky Odry. Na balvanu je umístěna pamětní deska připomínající 10. výročí vzniku Československa.
Polanský bludný balvan
Objeven byl v roce 1962 při těžbě v pískovně na severním okraji Polanky nad Odrou. Při vyzvedávání jeřábem se balvan rozpadl podél pukliny na dva téměř stejně velké kusy. Jednu polovinu použila obec v roce 1963 pro vybudování pietního místa na svém hřbitově, druhá polovina byla roku 1964 využita jako památník obětem druhé světové války. V první polovině 90. let 20. století byly obě poloviny opět spojeny a jsou umístěny u kostela svaté Anny v Parku Václava Nelhýbla.
Třebovický bludný balvan
Větší bludný balvan se nachází se v parku na Sládkovičově náměstí nedaleko Třebovického parku v Ostravě-Třebovicích. Umístěn je na vyvýšeném podstavci s deskou připomínající významné letopočty historie Třebovic.
Rovninské balvany
Skupinka deseti bludných balvanů, objevených v pískovně v Hlučíně–Rovninách v roce 1958 je chráněnou přírodní památkou. Nachází se v areálu ostravského výstaviště Černá louka v Ostravě.
