Kostel sv. Jakuba na náměstí T. G. Masaryka

Typická dominanta města Příbram kostel sv. Jakuba Většího (někdy uváděný jako kostel sv. Jakuba Staršího) je patrně nejstarší městskou architektonickou památkou.

Původně gotická stavba snad z první poloviny 13. století byla několikrát přestavována. 

Kostel plnil kromě svého duchovního poslání také obrannou funkci. Současná podoba kostela je z roku 1869.

Věžní hodiny mají zajímavost: hodiny ukazuje velká ručička, minuty malá.

Náměstí T. G. Masaryka je historickým centrem Příbrami. Od arcibiskupského hrádku ho ve 2. pol. 14. století odděloval vodní příkop s můstkem. Bývalo uzavřeno třemi branami. Před původně gotickým kostelem svatého Jakuba obklopeným hřbitovem stávala škola a hospoda, pod ní byly masné krámy. Pod kostelem stál v ploše náměstí ještě v renesanci blok domů. Radnice bývala v dolejší části náměstí a před ní byly pekařské krámy, pranýř a kašna. 

Domy na rynku patřívaly nejbohatším obyvatelům, kteří je přestavovali podle vkusu své doby. Ze středověku se dochovalo jádro domu Holých (čp. 144). Po třicetileté válce vyrostly na parcelách spálených domů za účasti italských a německých řemeslníků povolaných jezuity na výstavbu Svaté Hory barokní domy, většinou přestavěné ve druhé polovině 19. století. 

Období klasicismu vtisklo náměstí ráz měšťanského centra. Bývaly tu trhy a obchody, hostince a hotely. Konaly se tu hornické parády a jiné průvody a procházela tudy svatohorská procesí. Vedle ředitelství příbramského horního závodu vyrostla nová radnice. K těmto budovám směřovali demonstranti při hornických stávkách a občané při vyhlášení Československé republiky. Sem přišli obyvatelé Příbrami vítat vojáky osvoboditelských armád v roce 1945. Současná podoba náměstí je výsledkem úprav posledních pěti desetiletí. 

Nejbližší MHD zastávka

nám. T. G. M.