Moravská galerie v Brně, Jurkovičova vila

ozemek pro stavbu svého rodinného domu zakoupil Jurkovič na začátku září roku 1905. Parcela zasahovala až k nynější Šmejkalově ulici a její značnou část architekt později prodal. Lokalita Pod kopcem u Císařského lesa - ve svahu nad údolím řeky Svratky a s výhledem do kraje - patřila na počátku 20. století k Žabovřeskám, samostatné obci "za městem", která se součástí tzv. Velkého Brna stala až v roce 1919. Jurkovičova vila zde v roce 1906 vyrostla jako vůbec první dům. Při projektování vlastní vily se architekt inspiroval nejmodernějšími vilovými stavbami od Josefa Marii Olbricha v umělecké kolonii v Darmstadtu (1900-1901) nebo Josefa Hoffmanna na Hohe Warte ve Vídni (1900-1901). Dominantou interiéru je patrová schodišťová hala, v té době velmi moderní prvek přejímaný architekty z britských vzorů. Ve své době patřila vila vedle vily pro Karla Reissiga od Leopolda Bauera (1901-1902) mezi nejmodernější domy ve městě.

Přesné datum zahájení stavby není známo. Dokončena však musela být již v polovině roku 1906, neboť od 26. srpna do 20. záři 1906 byla ve vile otevřena expozice Dušan Jurkovič. Výstava architektury a uměleckého průmyslu, kterou uspořádal brněnský Klub přátel umění. Hlavním exponátem se stala vila sama. Návštěvník si mohl prohlednout řešení centrální schodišťové haly a přijímacího salonu. Ostatní místnosti přízemí - dětský pokoj, ložnice a koupelna - sloužily jako výstavní sály, kde Jurkovič prezentoval především návrhy, modely, kresby a fotografie svých staveb. Nakolik byly v době výstavy dokončeny další interiéry nevíme, založena už ale byla zahrada obehnaná oplocením s charakteristickou dřevěnou bránou. Rodina Dušana Jurkoviče se do domu nastěhovala zřejmě záhy po skončení výstavy, neboť dle sčítacích aparátů byla v domě trvale přihlášena už v roce 1906. Do pozemkové knihy byla novostavba vložena a vyznačena až 6. záři 1907.

Kromě toho, že dům jedinečným způsobem spojuje prvky britské a vídeňské moderny s folklórními inspiracemi, zaujme i svým konstrukčním řešením. Hlavním stavebním materiálem byl kámen, dřevo a korek. Na vyzděné podezdívce z lomového kamene stojí dřevěná trámová konstrukce. Hrázděné zdi vyplněné udusanou směsí strusky, písku a hydraulického vápna pokrývá korková izolace. Zvnějšku byly korkové desky opatřeny cementovou omítkou, v interiéru omítkou sádrovou. Dispoziční řešení domu odděluje vstupní reprezentačně-společenskou část, pracovní část a soukromé obytné prostory rodiny. V přízemí se nacházela hala a přijímací pokoj, dále ložnice, dětský pokoj a koupelna, kuchyň a pokojík služky. V prvním patře si Jurkovič zařídil pracovnu a z ochozu haly byl přístupný hostinský pokoj. Ve sklepě se nacházel byt domovníka, technické zázemí a sklepy.

Nejcharakterističtějšími prvky domu se kromě mohutné kamenné vstupní lodžie stala zejména dřevěná řezbovaná brána a skleněná mozaika s motivem pohádky Bača a drak na čelní fasádě.

Architekt Jurkovič s manželkou a třemi syny obýval dům v Žabovřeskách do roku 1919. Tehdy jej i s okolními pozemky prodal a přestěhoval se do Bratislavy. Prvnímu majiteli, hraběti Bedřichu Chorynskému, dům v roce 1921 na čas zabavil stát v rámci tzv. záborového zákona, zábor byl však záhy zrušen. Do konce třicátých let vila několikrát změnila vlastníka. Od roku 1938 do roku 2006 ji pak vlastnila rodina Švancarova a její potomci. V socialistické éře byl dům považován za příliš soukromý a rozlehlý a jeho majitelé museli přijmout další nájemníky - v padesátých letech zde žily celkem tři rodiny. Suterén vily byl v této době přestavěn na atomový kryt. V roce 1963 byl dům na základě rozhodnutí Národního výboru v Brně roce prohlášen kulturní památkou a zapsán do evidence nemovitých kulturních památek pod číslem 36785/7-123. Roku 2006 zakoupil vilu od soukromých majitelů stát a svěřil ji do správy Moravské galerie v Brně. Ta za účelem obnovy památky a jejího zpřístupnění veřejnosti zpracovala projekt Centrum Dušana Samo Jurkoviče, s nímž uspěla v žádosti o grant z Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska. V letech 2006 a 2007 vypracoval tým odborníků pod vedením kanceláře Transat architekti komplexní průzkum, na nějž v letech 2009 až 2010 navázala generální obnova domu. Od dubna 2011 je Jurkovičova vila otevřena veřejnosti.