Hornorakouské muzeum lodní dopravy

Greinburg byl vybudován v letech 1488 až 1493 jako jeden z prvních zámků v německy mluvících zemích. V průběhu 16. století byla stavba velkoryse adaptována do dnešní podoby. Od roku 1970 je v zámku Greinburg umístěna významná část sbírek Hornorakouského zemského muzea zaměřená na historii lodní dopravy.

Muzeum, které bylo zřízeno z iniciativy vévodkyně Viktorie Adelheid von Sachsen-Coburg a Gotha, dokumentuje lodní plavbu na hornorakouských tocích.

Část expozice je věnována domácí lodní dopravě na Dunaji. S využitím anglického know-how se pro pohon lodí začal využívat parní stroj. V roce 1837 zahájil parník Maria Anna osobní lodní dopravu. Tento mezník ovlivnil pozdější regulaci Dunaje, v jejímž důsledku zanikla voroplavba i tradiční způsoby lodní dopravy, například koníčkování. Tyto souvislosti připomíná řada impozantních modelů, například 15 m dlouhý model tzv. „lodního vlaku“, sestávající z jedné hlavní lodi, šesti vedlejších a 33 tzv. „lodních jezdců“ s tažnými koňmi. Dále expozice seznamuje s různými typy voroplavby a lodní dopravy, která sloužila především k transportu soli, dřeva a uhlí. S těmito činnostmi souvisí také řada specializovaných profesí (lodní jezdci, voraři, loďaři a další). Zástupce jednotlivých profesí ztělesňují figuríny, jejichž individuální rysy připomínají konkrétní reálné osoby. Téma lodní dopravy doplňují fotografie míst, která jsou s touto tradicí spojena, modely různých vodních staveb i nejrůznějších typů vodních dopravních prostředků.