Muzeum řeky Enns Weyer

Místo nazývané „Kasten an der Enns“ bylo pro voraře a plavce nejdůležitějším záchytným bodem mezi městy Hieflau a Steyr. Překladiště s přístavištěm vorů, doložené již roku 1373, hrálo významnou roli při lodní dopravě surového železa dolů po řece i potravin opačným směrem na Erzberg.

Údolí řeky Enns bylo od pradávna důležitou dopravní cestou. Po soumarských stezkách, cestách i pomocí vorů se ruda svážela do údolí, kde ji poté zpracoval bezpočet zdejších hamrů. Soumarské stezky i říční cestu nahradila v roce 1869 železnice. Doprava dřeva po vodě však pokračovala dál. Dřevo pocházelo z bohatě zalesněných oblastí regionu a z horního toku řeky Enns. Teprve před 60 lety voroplavbu definitivně ukončila výstavba elektráren společnosti Ennskraftwerke AG.

V roce 1974 bylo ve staré sýpce s tavernou zřízeno muzeum. Expozice poskytuje ucelený obraz historie přírody, kultury a hospodářství v údolí Ennsu. Jejím hlavním tématem je tvrdý život vorařů a zpracování železa. Zmíněna je také geologie planety země a lidová kultura hornorakouského regionu povodí Ennsu.

Řeku Enns od jejího pramene až po ústí přibližují fotografie a preparované exempláře zvířat. Vorařská vlajka s vyobrazením vlečného lodního vlaku, patrona vorařů sv. Mikuláše a sv. Jana Nepomuckého, bývá ve Weyeru dodnes nošena při procesí Božího těla. Část expozice věnovaná lidové kultuře hornorakouského povodí Ennsu ukazuje rozmanitý svět lovců, dřevařů a horníků od konce 17. až do poloviny 20. století. Nábytek, modely selských dvorců, postavy v krojích, kmotrovské dary, lovecké zbraně či kuchyňské zařízení dokreslují představu o životě zdejších obyvatel.

Zdroj: http://muzea-tri-regionu.prachenskemuzeum.cz/museum/default/153