Tipy na výlet - Slovensko má nejedno NEJ

Tipy na výlet - Slovensko má nejedno NEJ

26. 07. 2022 Helena

Slovensko se může pochlubit nejedním evropským i světovým unikátem. Určitě Vás překvapí, kolik prvenství se v této nevelké zemi nachází…



Je fascinující, že na Slovensku najdete:

 

5350 jeskyní

1 400 minerálních a termálních pramenů

230 vodopádů

180 hradů, zámků a zřícenin a na 425 zámečků

100 horských ples

60 termálních koupališť a aquaparků

9 národních parků

 



Nejmenší velehory světa


Jsou jimi Vysoké Tatry. Jejich délka je zhruba 26 km a šířka 17 km. Pro tuto svou nevelkou rozlohu bývají označovány za nejmenší velehory světa či Evropy.  Hlavní hřeben Vysokých Tater je 26 km dlouhý a prakticky neklesá pod 2 tisíce metrů nad mořem. Nejvyšší vrchol, Gerlachovský štít o výšce 2 655 m n. m. je zároveň nejvyšším vrcholem celých Karpat. 

 




Nejstarší opálové doly na světě


V pohoří Slanských vrchů se nachází Dubnické doly, nejstarší opálové doly na světě. Vstup do opálových dolů je přes štolu Jozef, najdete ji v bývalé obci Dubník, hned pod silnicí spojující obce Červenica a Zlatá Baňa. Než otevřeli v 19. století naleziště v Mexiku a v Austrálii, byly opálové doly na východě Slovenska jediné svého druhu na světě. Zájem evropské šlechty po dubnických opálech byl enormní. Vlastnili je například Marie Terezie, Napoleon Bonaparte, král Ludvík XVIII., Alžběta Bavorská, známá jako Sissi, královna Viktorie. Nejslavnější opál Oheň trojsky nosila Císařovna Josefína. Opály z Dubníku se staly nejžádanějšími kameny na světě. 

Návštěvníci si mohou kromě běžné prohlídky vyzkoušet během 5 hodin v důlním podzemí těžbu vzácného drahokamu s použitím stejného nářadí, jaké se zde používalo před 150 lety.




Nejvyšší dřevěný gotický oltář na světě


Gotický oltář měřící 18,6 m byl dokončen v dílně Mistra Pavla z Levoče v roce 1517 po desetiletém úsilí mistra a dalších vynikajících umělců. Zaplňuje prostor svatyně od podlahy až po klenbu. Celý je komponovaný podle soustavy kružnic a trojúhelníků, a proto působí neobyčejně vyváženě.  Tento unikátní oltář je možné obdivovat v Kostele svatého Jakuba v Levoči ležícím v okresním městě Levoča v Prešovském kraji. Kostel je největší sakrální stavbou na Spiši a druhou největší na Slovensku (po košickém Dómu svaté Alžběty) díky němu byla Levoča v roce 1993 zapsána do Seznamu Světového dědictví UNESCO.




Herlianský gejzír – jedinečný studený gejzír


Tato světová rarita nacházející se v obci Herľany 28 km severovýchodně od Košic, na úpatí Slanských vrchů, ve starém lázeňském areálu Herľany-Rankovce vystřikuje již od roku 1872 zpod zemského povrchu studený proud způsobený oxidem uhličitým, vystupujícím z podloží podél tektonických zlomů. Do roku 1903 a v letech 1957-2006 byl jediným studeným gejzírem v Evropě. Ač byl aktivován uměle pomocí vrtu hlubokého 404,5 metru jedná se o jedinečný výtvor přírody a člověka. Jeho teplota se pohybuje kolem 14-18 °C. Další aktivní studené gejzíry se nacházejí v Německu, na Ukrajině a na Islandu.

Gejzír byl roku 1987 vyhlášen za národní přírodní památku a od roku 2002 se nachází na předběžném seznamu světového dědictví UNESCO.

Herlianský gejzír po rekonstrukci v roce 2016 dosahuje výšky 22 metrů. Erupci je možné shlédnout v pravidelných intervalech jednou za 32-36 hodin. Délka erupce je 25 minut.


 




Jediný orloj na světě s pravým slunečním časem 


Dřevěná stavba s orlojem umístěná na průčelí domu kultury dominuje náměstí svatého Michala ve Staré Bystrici ležící nedaleko Čadce. Tento orloj jako jediný na světě ukazuje tzv. pravý sluneční čas, zároveň je největší dřevěnou sochou na Slovensku. Celková kompozice díla představuje sedící Madonu, Sedmibolestnou Pannu Marii – patronku Slovenska. Návrh vytvořil akademický sochař Viliam Loviška a do výkresové dokumentace upravil architekt Ivan Jarina. Astroláb ukazuje astronomické poledne nastavené na čas místního poledníku, postavení slunce a měsíce na obloze, fázi měsíce a planetární hodiny.

Orloj má ve věžičce zavěšeny dva zvony. Jeden odbijí čas a druhý zvoní při promenádě sedmi apoštolů, vytesaných z topolového dřeva. Nejpřesnější orloj na světě řízený počítačem stál přibližně 133 tisíc eur.

Přímo pod orlojem se nachází turistické informační centrum a obchůdek se suvenýry s prodejní galerií děl profesionálních i neprofesionálních umělců.


 


Nejstarší podnik na světě - Kremnická mincovna



Mincovna se nachází v centru Kremnice, přímo na jejím historickém náměstí. Jedná se o nejstarší dodnes existující mincovnou na světě a je jedním z pouhých 80 podniků tohoto druhu na celém světě. Privilegium na provozování mincovny získala Kremnica 17. listopadu 1328 od uherského krále Karla I. Roberta z Anjou, a tak již téměř sedm století nepřetržitě vyrábí mincířské produkty, které patří z hlediska řady kritérií mezi špičku ve světě. Po roce 1918 a po celou dobu trvání společného státu byla jedinou československou mincovnou. V mincovně vznikla také největší ražené medaile na světě. Stříbrná medaile vznikla k ukončení pontifikátu papeže Jana Pavla II. V roce 2006, má průměr 155 milimetrů a váží 1710 gramů.




První rezervace lidové architektury na světě 


Jako první památkovou rezervací lidové architektury na světě byla díky svým srubovým dřevěnicím pomalovaným bílými ornamenty v roce 1977 vyhlášena část malebné dřevěné vesničky Čičmany, čítající kolem 200 obyvatel. Tato časem zapomenutá vesnička se nachází v podhorské oblasti Strážovských vrchů pouhé dvě hodiny od Bratislavy v žilinském okrese téměř u pramene řeky Rajčianka.

Domy v této horské vesničce jsou zdobeny malebnými bílými ornamenty na motivy místních lidových výšivek, které se postupem času vyvinuly z velmi jednoduchých vzorů.

Unikátní ornamenty na dřevěnicích v Čičmanech jsou známé po celém světě, zahraniční návštěvníky vesnice láká vedle unikátní výzdoby dřevěnic starobylými kroji a svérázným folklórním projevem. 

Podle různých teorií o vzniku vesničky se podle způsobu stavby a výzdoby domů hovoří o německém, bulharském či rumunském původu. 

Ačkoliv požár z roku 1921 zničil dolní část vesnice, podařilo se díky slovenské vládě a také díky úsilí známého slovenského architekta Dušana Jurkoviče domy opět postavit a zachovat tak v Evropě ojedinělou architekturu pro další generace.

Ve dvou budovách muzea návštěvníky informují o tradicích i běžném životě v Čičmanech, kromě toho je možné si prohlédnout několik dřevěnic i barokní kostel zasvěcený Nálezu sv. z počátku 18. století.

Číčmany jsou turisticky vyhledávané, v letním období jsou v využívány okolní turistické a cyklistické trasy, v zimě se zase nabízí lyžování v lyžařském středisku Javorinka. 

Také při výběru ubytování je k dispozici široký výběr, přes penziony, hotely, zrenovovaný zámek, nebo se můžete uchýlit do tradiční dřevěnice.

Do Čičman je možné dojet MHD, autobusů však touto vesničkou neprojíždí mnoho. Nejjednodušší je jet autobusem ze Žiliny do Rajce a odtud dalším autobusem do Čičman. Autem jsou snadno dosažitelné z Prievidze/Bojnic.

 



Největší krasové území ve střední Evropě – Slovenský kras



Slovenský kras patří k největším a nejtypičtějším krasovým územím ve střední Evropě. Nachází se na jihovýchodě Slovenska. Oblast byla vyhlášena v roce 1973 Chráněnou krajinnou oblastí Slovenský kras. Dne 8. března 2002 byl Slovenský kras vyhlášen za národní park. V roce 1995 byly vybrané části krasového území na slovenské a maďarské straně zapsány na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Nejvyššími vrcholy této oblasti jsou Pipítka (1225 m) a Matesova skála (925 m). Jedná se o samostatnou geomorfologickou jednotku – řadíme ho k planinovému typu krasu, a vyskytují se zde prakticky všechny krasové jevy charakteristické pro mírné klimatické pásmo jako například škrapy, krasové jámy, údolí, ponory, vyvěračky, hřbety, propasti, jeskyně či krápníkové výzdoby.

Nachází se zde okolo 1000 jeskyň a propastí. Na jeho území je vyhlášených 10 národních přírodních rezervací, 6 přírodních rezervací a 17 národních přírodních památek.

 



Jediná aragonitová jeskyně svého druhu v Evropě


Ochtinská aragonitová jeskyně je jedinou jeskyní svého druhu v Evropě a jednou ze čtyř svého druhu na světě. Unikátní přírodní fenomén národního parku Slovenský kras je národní přírodní památkou a zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Jeskyně se nachází na Slovensku nedaleko Jelšavy v Revúcké vrchovině na severozápadním svahu vrchu Hrádok vedle cesty mezi Jelšavou a Štítníkem. Tato jeskyně je jedinečným přírodním jevem, může se pyšnit nejstarší generací aragonitu, jež okouzlí svou krásnou výzdobou ve formě jehlic, trsů, keříků, hrotů a sluncí jejichž bílá barva kontrastuje na modravým pozadím vápenců.


 


Největší hrad ve střední Evropě


 

Největším hradem a nejrozsáhlejší hradní zříceninou ve střední Evropě je Spišský hrad.

Najdete ho v nadmořské výšce 634 m na vápencové skále nedaleko od městečka Spišské Podhradie ve Spišské kotlině. Tato národní kulturní památka byla zapsána i do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Těšit se můžete na prohlídku rozlehlého nádvoří, mučírnu i hradní kapli, a vzhledem k jeho umístění Vás ohromí nádherné výhledy do okolí. Atmosféru si můžete dále užívat v hradní restauraci.


 


Nejrozsáhlejší podzemní prostory ve střední Evropě


Vysoko zaklenuté sklepy se nachází pod hradem Červený Kameň, který ve své době představoval jednu z nejmodernějších renesančních staveb. Se svou délkou 72 m a výškou 9 m jsou podzemní prostory pod hradem největší ve střední Evropě. 

Hrad se vypíná nad obcí Častá na jihovýchodním svahu Malých Karpatv obci Častá, asi 30 km od Bratislavy směrem na Pezinok. 

Počátky hradu Červený Kameň sahají do první poloviny 13. století. Hrad byl v r. 1970 vyhlášen za národní kulturní památku. Vybrat si můžete z několika okruhů s průvodci, prohlídku severní bašty nebo hradní strážnice můžete absolvovat sami. Na venkovním předhradí se můžete projít i novým francouzským parkem a následně posilnit v Taverně pod Baštou.


 


Kamzík tatranský



Tento endemický druh nenajdete nikde jinde na zemi, žije pouze v slovenských a polských Tatrách v počtu kolem 1000 kusů. Díky své izolaci po skončení ledových dob se liší od svých příbuzných kamzíků a jedná se tedy o zcela unikátní a chráněný druh.  Proto se stal také symbolem Tatranského národního parku. 




Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě



Šránecké písky najdete ve vojenském obvodu Záhoří, okres Malacky, 30 km od hranic s Českem a Rakouskem. Pokud právě neprobíhá vojenské cvičení, je na toto místo povolen volný vstup o víkendech. Dny, kdy je oblast uzavřená, najdete na stránkách slovenského Ministerstva obrany. "Slovenská poušť" o rozloze až 570 km² patří do soustavy chráněných evropských území Natura 2000. Díky rozmanitosti krajiny se zde na relativně malé ploše setkávají jedinečné druhy zvířat i rostlin. Písek zde přivál vítr z řeky Moravy před více než 2.6 mil. Rozšiřování této "poušťě" zabraňují nasazené borové stromy, které zde dala vysadit již uherská královna Marie Terezie.

Přístup ke Šraneckým pískům je možný z obce Plavecký Mikuláš směr Lakšárska Nová Ves. Šranecké písky se nacházejí mezi těmito dvěma obcemi. Přibližně ve středu cesty mezi obcemi se nachází u cesty menší parkoviště, ze kterého to již není daleko.


 


Mrtvé moře v srdci Evropy


Léčivá voda Voda z Podhájské je jedinečná svého druhu v celé Evropě a svým složením je světovým unikátem. Jedná se o vodu třetihorního moře, léčivý minerální pramen pochází z hloubky 1900 m. Jeho teplota při ústí dosahuje 80 ° C. Voda z pramene je silně mineralizovaná, obsahuje např. bromidy, jodidy, lithium, sloučeniny vápníku, sírany a mnohé další a svým unikátním složením je podobná vodě z Mrtvého moře. Při nemocích jako astma a různé kožní vyrážky má voda z dokonce hlubší a stálejší regenerační efekt než voda z Mrtvého moře. Má blahodárné účinky na pohybový aparát, srdečně-cévní systém i onemocnění dýchacích cest. Napomáhá léčbě dny, stimuluje štítnou žlázu, působí na doléčení zlomenin, zmírňuje bolestivé stavy způsobené revmatismem, cévními a kloubními onemocněními, či přetrvávajícími bolestmi zad.

V areálu Termálního střediska Podhájska jsou k dispozici stánky s občerstvením, venkovní restaurace a cukrárny a také travnaté terasy, vhodné pro odpočinek v soukromí.

Léčivou vodu si můžete také vychutnat ve stylových Římských lázních, nacházejících se v objektu penzionu Energy I. v Podhájské.


 


Geografický střed Evropy



Přesné určení středu Evropy není jednoznačné, proto takovýchto středů nalezneme v Evropě hned několik. Za slovenský geografický střed Evropy se považuje Svatojánský kostel, ležící v oblasti Kremnických vrchů, asi 30 km západně od Banské Bystrice, v Kremnických Baniach, vedle gotického Kostela sv. Jana Křtitele. Historické spisy dokládají, že tento kostel je postaven na geografickém středu Evropy již od konce 18. století, což demonstruje vztyčený kamenný památník s pamětními deskami.

Památník rovněž připomíná významné historické mezníky Slovenské republiky.

Zaparkovat je možné hned vedle kostela, nebo je možné se sem z historického městečka Kremnica vydat dvěma turistickými stezkami. První vede lesem po západní straně údolí, chvíli vede souběžně s trasou naučného chodníku. Druhá po druhé straně údolí je o něco delší a také namáhavější, vede na Krahulčí vrch a přechází i rázovitou horskou obcí Krahule. Odměnou pro všechny, kteří se zde vydají jsou však úžasné výhedy na okolní krajinu. Pozorovat můžete Kunešovskou planinu, nejvyšší horu Kremnických vrchů - Flochovou, nebo vodní nádrž Turček.




Další skvosty Slovenska


 

Kamenné koule v Megoňkách

 

Tyto záhadné Kamenné koule v Megoňkách můžete nalézt na Česko-slovenské hranici, nedaleko města Čadca asi 3 kilometry jihozápadně od Mostů u Jablunkova, v kamenolomu Padyšák v obci Megoňky. Koule o průměru až 3 m byly při těžbě kamene objeveny ve vrstvách pískovce teprve v roce 1988. Oblast patří mezi jednu z nejvýznamnějších geologických lokalit Slovenska a v roce 2003 byla vyhlášena chráněnou přírodní památkou.

V kamenolomu se dodnes nachází řada dobře zachovalých kamenných koulí, některé jsou ale na povrchu jen zčásti. Bohužel bylo množství kamenných koulí v minulosti již odvezeno lidmi jako ozdoba zahrad, jiné byly rozbity ve víře, že se v nich nachází zlato, mnoho koulí zničili také těžaři při odstřelu pískovcové skály.

Vznik těchto pískovcových útvarů ve tvaru kouli dodnes není přesně znám, pravděpodobný je vznik působením příbojových vln v moři, kdy se při seismických otřesech na sebe nabaloval písek spolu s jinými minerály.

K lomu dostanete slovenské strany od obce Milošová, nebo z české z Mostů u Jablunkova, kde je výchozím místem hospoda Na Šancích. Modrá značka vede směrem na Velký Polom, poté 700 metrů po žluté značce směr Megoňky. Místo je dostupné také MHD, od konečné zastávky autobusu je to do kamenolomu asi 300 m.


Skalní obydlí Brhlovce


Na jihu Štiavnického pohoří v oblasti Tekova, v malé vesničce Brhlovce naleznete evropskou raritu, Skalní obydlí - domy vytesané do skály.

Jedná se o významný pozůstatek lidové architektury, jednu z 11 rezervací lidové architektury na Slovensku, která získala v roce 1994 mezinárodní ocenění Europa Nostra.

Unikátní místo navštěvují turisté z celého světa. Objektů vytesaných do skály najdete v obci více, expozice pod správou Tekovského muzea v Levicích je však umístěná v usedlosti č.p. 142 v uličce Šurda.

Obydlí vznikla v době tureckých nájezdů, kdy se obyvatelstvo potřebovalo ukrývat před Turky.  Skály sopečného původu však byly využívány již dříve, lidé si v nich zřizovali vinné sklepy a sklady pro potraviny, těžili také kámen pro stavbu domů a prodej.

Do Brhlovce se dostanete autem z Bratislavy nebo Trnavy nebo vlakem z Bratislavy rychlíkem do Zvolena a Košic přes Levice.


Pro lepší zážitek z cestování si stáhněte naši mobilní aplikaci:
Obchod Play App Store


Kamenný vodopád a kamenné moře Šomoška


Evropský unikátní přírodní útvar naleznete na hranicích s Maďarskem u obce Šiatorská Bukovinka v okrese Lučenec na území národní přírodní rezervace Šomoška.

Kolem 9. metrů vysoký kamenný vodopád zde vznikl před čtyřmi miliony let ztuhnutím lávy při tehdejší sopečné činnosti. Nedaleko vodopádu se nachází další kouzlo přírody, kamenné moře, jehož plocha je přibližně 100×40 metrů a vytváří ho pěti a šestiboké hranoly z bazaltu. Vzniklo zvětráváním skalních výstupů bazaltu, způsobené zamrzající vodou, která Ty se hromadily na mírnějším svahu níže a vzniklo kamenné moře.

Další atrakcí je zřícenina gotického hradu Šomoška z přelomu 13. a 14. století, k jehož stavbě byly použity právě bazaltové sloupy. Na hradě obec vybudovala vstupní areál s možností zakoupené suvenýrů, odpočinků a prolézačkami pro děti. Samozřejmě nelze zapomenout zmínit nádherné výhledy do okolí.

Ke kamennému vodopádu i vodopádu vedou nenáročné  naučné stezky, která vedou z obce Šiatorská Bukovinka. Kratší má délku 1,6 kilometru, delší 2,5 kilometru.

 

 

Pojďte s námi objevovat svět. Stáhněte si naši mobilní aplikaci.